Ničivý požár Londýna léta Páně 1666 zanechal v Britech hluboký dojem. S ledovým klidem sobě vlastním vyvynuli řadu strategií, jak ohni předcházet. Nejdříve postavili spousty lodí a snažili se před ním schovat různě po světě, v indických deltách či na malých vlhkých ostrovech. Když jim došlo, že před Hitlerem a ohněm neutečou, přenesli bitvu na vlastní území. Zemi prostoupily požární předpisy, rohy obsadily hasičské přístroje a chodby překlenuly protipožární dveře. Chodba o délce 20 m není dostatečně bezpečná bez tří požárních dveří, místnost není dostatečně útulná bez požárního detektoru a spánek není dostatečně vydatný bez požárního cvičení. Dle mého soukromého výzkumu průměrný Brit za jeden den:
- otevře sto protipožárních dveří,
- zaznamená sedm planných
- a účástní se čtyř ostrých poplachů,
- absolvuje dvě požární cvičení- a minimálně jednou uhoří.
Ovšem počátek 21. století přinesl ve strategii zlomový bod. Na trh přichází zbrusu nová protipožární podprsenka. Ta umožní ženě a jedné osobě doprovodu hbitě uprchnout z plamenů se zakrytými dýchacími cestami. Ke smůle doprovodné osoby (zvláště je-li to muž), lze tento vynález uvést do provozu, aniž by se žena musela svléknout.
V každém případě - nejvyšší čas jet domů!
Zapsal Bo
