Den podpůrného týmu ve složení: Fíha, Hráša a Davinči
Celá akce vypukla v pondělí 13. srpna. I když se
Davinci obětoval a přijel nám pomoct zbourat tábor, žádat po mně a Fíje,
abychom do Slovinska vyrazily v sobotu, by se rovnalo vraždě. Po
intenzívní nedělní rekonvalescenci, nás Petr naložil do vlaku směr Villach.
Plán: přežít devět hodin ve vlaku s omezeným množstvím rozptýlení. Povinná
výbava: dvě čokolády, dvě knihy, jeden Reflex, Fíjin nový mobil, osm housek a
dvě balení salámu, dvě dvoulitrovky staropramenu. Plánovaný příjezd do
Villachu. 22:37, další postup: ve hvězdách.
Vzhledem k nepestrosti zážitků volím záznamovou formu:
13:00 Fíja a Míša si
střídavě stěžují na pocity nevolnosti z únavy
13:35 nastupujeme do
vlaku
13:38 Fíja
přesvědčuje Davinciho, že první flaška se smí otevřít až za Prahou
13:45 EC Vindobona se
dává do pohybu – utrpení začíná
13:55 Fíja zjistila,
že na jejím mobilu cosi bliká – po zbytek cesty se snažíme dekódovat proč
(pozn. autora – až do konce září příčina nebyla zjištěna)
14:00 první láhev
otevřena
14:20 Davinci spí,
nechce poslouchat blábolení a drby, vlak staví v Kolíně
15:00 Fíja spí, Míša
se nudí, Davinci pije
16:10 všichni vzhůru,
dojedena první čokoláda a dopita první láhev, Petr nastiňuje, co nás čeká další
den. Cestu na vodopád označuje za lůzrovskou a se sadistickým nadšením nám
oznamuje, že budeme vstávat v pět a polezeme na Luknju. Hajzl.
16:20 vlak staví
v Brně, Míša blábolí z hladu o krásách moravské metropole
16:35 projíždíme
Pálavou, všichni blábolí o krásách Pálavských vrchů
17:00 vlak přejíždí
hranici, naivně se domníváme, že se blížíme ke konci – už jsme přeci
v Rakousku
18:00 zastávka ve
Vídni, Míša blábolí o krásách Vídně, Fíja z nouze vytahuje druhou čokoládu,
Davinci dopíjí druhou láhev.
18:30 nuda, Fíja si
vzpomněla, že s sebou má knihu, Petr nad ní opovržlivě ohrnuje nos –
western mu není dost dobrý, vrací se k ekonomice
19:00 průjezd
Semmeringu – všichni parodují rodinné dovolené (v tuto chvíli je v kupé
naštěstí jen jeden spící spolupasažér)
20:00 stmívá se –
dosud bylo z okna na co koukat, teď teprve vypuká nezřízená nuda, po
deseti minutách obdivují svůj obraz v okně jen ti nejmarnotratnější
jedinci
21:20 polemizujeme
nad tím, zdá je víc decimující čtrnáctihodinový výstup na Grintovec nebo devět
hodin ve vlaku
21:45 polemizujeme na
téma: Kde dnes v noci budeme spát?
22:37 vlak zastavuje
přesně na čas ve Villachu, stýskat po kupé se nám nebude
0:00 v kopcích
nad Villachem se ke spánku ukládají tři postavy – místo pěti hodin spánku je
čekají asi tři, protože jsou všichni blbci a hlídají, jestli někdo nejde.
Zapsala Hráša
