PF 2014

Přeji Vám všem krásný rok plný vydařených kousků bez újmy na zdraví.

Bobík

Tady všude seděli

Všem, kteří si rádi vzpomenou na společný půlden v Budapešti při cestě na Rilu a Pirin, posílá pozdrav tato kavárna v blízkosti parlamentu.

Fotky z výletu do zemí západně od Čech:

>hemen<

vystavil Kuna

Letní Wildspitze 11.-13. Srpna

Fotky z výletu hýr: https://skydrive.live.com/?cid=2672320bb31ee2ad&id=2672320BB31EE2AD%21104&authkey=!AJfEJnbQ2h2UOQI

Ahoj kamarádi, tak mám konečně trochu času, abych zapsal článek o letním výstupu na druhou nejvyšší rakouskou horu Wildspitzi, který jsme s Janou podnikli 11. až 13. Srpna.

Takže....toho jedenáctého jsme naházeli vše potřebné do našeho Klokana, nemuseli jsme být nějak vybíraví, to auto je vskutku obrovské, a tak jsme vzali celou bednu s lezeckým a vysokohorským náčiním a hodili jsme jí do auta, stejně tak i pár batohů, slovy čtyři, a taky nějaké jídlo co se doma válelo už delší dobu a nikdo o něj nejevil zájem. Cestu do Ventu asi popisovat nemusím, snad jen to, že jsme jeli na večer a spali v autě na odpočívadle kus za Insbruckem a ráno kolem sedmé jsme už parkovali ve Ventu pod Lanovkou. Po sbalení všeho potřebného se vydáváme pohodovým tempem vzhůru na Breslauerku cca 1000 m převýšení po dobré cestě. Ubytování máme již telefonicky objednané a tak se po příchodu hlásíme a jdeme se ještě projít do okolí chaty, fotíme krávy atd. Ubytko vychází každého na 13 éček s kartičkou jinak dvojnásob. Dostáváme celodřevěný útulňoučký dvojlůžáček s výhledem do údolí. Ráno dávám budík na 5:00. Po probuzení je všude hustá mlha, posouvám budík o hodinku dále a ještě vychrupkáváme. V 6:00 je mlha stále, ale vidíme, že se před chatou štosujou lidi s cepínama a helmama, tak si s Janou řekneme, že do toho jdeme taky. A v 6:30 se štosujeme též a jdeme nahoru. První ledovec je téměř čistý vodní led se sněhem až v horních partiích, je bez trhlin a celkem prudký, překonáváme ho jen na mačkách. U ferátky je trochu fronta , tak máme alespoň trochu času na oddech. Přelézáme to celé na mačkách neb hore je strmé firnovisko. V sedle Mitterkarjoch, kde ústí žlab s ferátkou dáváme tyčku, navazujeme se a jdeme vstříc ledovci Tachsasferner, je celkem pozvolný, ve střední části cesty rozpraskaný - v mlze bych tudy jít nechtěl, zapínám GPS abychom měli zaznamenaný slalom mezi trhlinami v případě mlhy na cestě zpět. Počasí je jinak zatím naprosto geniální. Pod skalnatým hřebínkem se odvazujeme a jdeme každý sólo. Jdou s námi ještě další dvě nebo tři skupinky, což je paráda, o víkendech tu prý jsou masakry. Po čtvrt hodince třímáme v rukou vrcholový kříž. Fotíme, kocháme, svačíme a hurá dolů. Po feratě slaňujeme, na chatě popadneme zbytek batožiny a za další hodinku stojíme spokojeně u vozu.

Žvejk

Jak vyhynuli baskičtí krabi

Občasným pískáním prosí o smilování, přičemž netuší, že právě TO jejich nového predátora ještě víc rozběsní.