Tak je zase březen, čas zimních outdoorových aktivit, a tak jsem si řekl, že bych naplánoval zase nějaký vandřík na sněžnicích. Letos jsem se rozhodoval mezi Fatrou a Beskydama, nakonec jsem zvolil Beskydy kvůli časové tísni. Na akci jsme nakonec jeli v tomto složení Jana, Kája, Kuna a Já. 11.3. ráno jsme sbalili vše potřebné a krátce po poledni jsme nasedli na vlak z P.hl.n. směr Hranice na Moravě- Valmez- Rožnov pod Radhoštěm, a pak busem do Horní Bečvy, kam jsme dorazili už za tmy. Zde jsme rychle našli místo na táboření a ráno jsme vyrazili dalším busem směrem na Bílou a odtud k hranicím se Slovenskem. Druhý den bylo trochu zataženo a lehce sněžilo, když jsme se dostali na hranici, která leží na pěkném hřebínku a vede tudy i turistická značka, svítilo již sluníčko. Leželo zde cca 20cm prašánku, a tak jsme sněžnice zprvu nepotřebovali. S přibývající výškou sněhu přibylo a sněžnice jsme pro zvýšení komfortu chůze nasadili.
Došli jsme až na Sulov, kde jsme se utábořili, cestou jsme stihli jednu hospůdku a vymyslet, co je to Gruň (viz obr.). Jakmile jsme postavili stany a začali vařit byla nám pěkná zima, teda alespoň mně, ale potom co jsme se zakutali do spacáků, tak nám bylo krásně. Ráno jsme se probudili a všude bylo cca o 10-15cm sněhu víc, kosa a stále hustě sněžilo. Káje se nechtělo trávit zde ještě jednu noc, na Lysou, jak jsme původně plánovali by to nemělo moc význam, a tak jsme se všichni rozhodli jet do Prahy již dnes. Před sebou jsme měli ještě asi 13km zpět do obce Bílá po žluté přez Gruň a Černou. V Bílé jsme si vypili kofolu a autobusem jsme jeli do Ostravice a vlakem přes Ostravu domů.Zapsal a Gruně dodal Žvejk
foto Kuna
Žádné komentáře:
Okomentovat