(doslovný přepis zmateného a stručného zápisu z expedičního deníku) :
,,Někdo se vzbudil na hrbolech, někdo na rovince. Po časné snídani jsme vystoupali na krásný zatravněný hřeben, který pozvolna stoupal až k Črné glově.
Chybou našeho společného orientačního génia jsme suverénně minuli Črnou glovu, nejvyšší to vrchol Bělasici a vystoupali jsme na Zekovu glovu, nádherný vrchol s vysílačovým monstrem obehnaným ostnatým drátem, střeženým černohorským vojskem a tlupou místních skautíků s pánvemi a kytarami, kteří sestupovali k jezeru, které jsme taktéž úspěšně minuli.
Pokračovali jsme dál po silnici (vlastně to byla prašná cesta. pozn. přepis.), která vedla po hřebeni od glovy, a kde jsme potkali spoustu džípů i se slovinskou paní v plavkách. Sešli jsme k turistickým salaším, naobědvali se, minuli hospodu (spíš to byla taková zánovní bouda, na které nebyl ani náznak inzerce občerstvení pozn. přepis.) s vychlazeným pivem a dál sestupovali do sedla Paskrnica.
Tam jsme nabrali nový směr k planinarenskemu domu Krivi do, kde, jak jsme doufali, budou nabízet občerstvení (hlavně vytoužené Nikšičko). Po cestě ke Krivi do jsme našli krásný potok ke koupání, ve kterém ale zatraceně tuhly nohy.
Paní v Krivi do nám nabídla jen kafu, čaj a nepřiměřeně drahé ubytování, což jsme s díky odmítli a utábořili se v krásném dolíku u potůčku, ve kterém jsme se předtím koupali. Po večeři jsme ještě zahráli srdce a šli spát."Ku
Žádné komentáře:
Okomentovat